Masopust

Jarek Nohavica

1:Rozbitým Gmoknem mi do pokoje fouká sníh jako mCmouka
na moje ruce skleslé v křD#esle závěje snCměhu, už ani C#7oheň,
rozbitým Gmoknem mi fouká do světnice fujavCmice,
smutek se dveřmi dere, plD#áči, můj kaskadCmére, nC#7ezapomeň!
R1:Vlaštovky zGme stájí odlétly přCmed rokem,
slepice kdF7ákají ve sněhu hlBubokém,
zblC#7oudilé krGmočeje roztáčí Cmosudí,
pálenka zF#dim(G#)ahřeje, samota zC#7(G)astudí.
R2:Teplo je pokora, jabloně v ušance,
smrt štěká ze dvora, košile na brance
plápolá ve vichru, jenž vyvrátil mi plot,
proč nikdo nepřijel na masopustní hod?
*:Nechali mě tCm(Gm)ak, nechali mě tG#(D#)ak, nechali mě tG(D7)ak.
2:V rozbité lampě ani kapka petroleje, ruka se chvěje,
pod sněhem zamrzá mi, na stěnách pod tapetami choulí se švábi,
v rozbité lampě půlnoc bliká, rampouch je klika,
v ruce ulomí se, místo dechu průzračná pára, jsem slabý.
R3:Teplo je pokora a zima prokletí,
než srdce okorá a jaro odletí,
zimosráz kořeny zapouští,
jsem špatným žalobcem, viníkům odpouštím.
3:V rozbitém srdci ani špetka soli, jen trochu bolí,
když vločka z tváře skane, třpytný krystalek ledu
na uschlém stromě v opuštěném dGmomě ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:46:36.483+00:00
Výsledky hledání: